Difference between revisions of "Translation:Storyline Final/cs"

From UFO:AI
Jump to navigation Jump to search
({{Translation intro sentences}})
 
(No difference)

Latest revision as of 22:13, 14 October 2010

Posloupnost

"Úvod"

[intro_sentence1] Píše se rok 2084. Země, která nikdy nepatřila k poklidným místům, si užívá období relativního míru. Násilnické začátky 21. století jsou již historií. Zapadlé vzpomínky. Nikoliv však tak zapadlé aby byly zcela zapomenuty. Pro většinu Pozemšťanů je Druhá studená válka temným stínem z minulosti, stejně jako byly Světové války pro děti konce století dvacátého.

[intro_sentence2] Ke konci století se spory stávaly méně častými, ruku v ruce s tím, jak se do zemí třetího světa dostávaly nové technologie a všeobecná zdravotní péče. Dokonce i ohně terorismu pohasly při nástupu Druhé studené války, jejíž hrůzy a nelidskost jsou stále pevně vryty do myslí všech, od původních Spojených států až po zpustošený indický kontinent. Nyní má každý stát zaručeno rovnocenné zastoupení ve Spojených Národech a třídní boje se přesunuly na politická bojiště. Celosvětová životní úroveň se tak pomalu dostává i do nejchudších koutů planety. Státy se semkly kolem přeorganizovaných Spojených Národů, které úspěšně dozírají na světové vlády. Roztříštěné skupinky malých států, které byly nejprve vystrašeny ohromnou silou v rukou Číny a Evropské unie, se spojily a vytvořily společně vlastní vlivný politický svaz -- poté zjistili, že jsou bez sousedů se kterými by mohly bezpečně bojovat. Poprvé v celé historii lidstva je právo a řád ve více než třech čtvrtinách světa.

[intro_sentence3] Mnoha lidem na Zemi se zdá, že všechno jde naprosto skvěle.

[intro_sentence4] První útok zasáhl Bombaj třetího března 2084. Z prázdnoty se zjevilo šest malých cizáckých plavidel. S jekotem se přiřítila z oběžné dráhy nezjištěna rozsáhlým radarovým systémem, který pokrývá vzdušný prostor nad Bombají, a napadla nejlidnatější město na Zemi. Bez varování, bez vysvětlení. Dvacet tisíc nevinných civilistů a tři prapory elitních vojsk byly zmasakrovány v průběhu dvanácti strašlivých hodin, než se vojákům Společenství podařilo cizácký postup zastavit. Poté cizáci ustoupili do svých plavidel a stejně nečekaně jako se objevili zmizeli zpět na oběžnou dráhu, nechávajíc za sebou pouze zpustošené ulice Bombaje jako důkaz.

[intro_sentence5] Krizové shromáždění Spojených Národů nestanovilo jakýkoliv rozhodný pokyn. Invaze pokračovaly rychleji, ve větším rozsahu a byly krutější než poprvé, tentokráte v Bonnu, Johannesburgu a Bangkoku. Některé státy se pokoušely o diplomacii, posílajíc zprávy v tisíci různých jazycích cizákům drancujícím oblast. Jejich slova nebyla vyslyšena. Během několika hodin byli obyvatelé všech tří měst vyhlazeni. Útok skončil dříve než většina armád dostala

[intro_sentence6] Země vyhlásila válku osmdesát sedm hodin po prvotním útoku v Bombaji. Dva týdny každá z armád lidstva zkoušela zastavit nevyzpytatelné cizácké útočníky všemi svými dostupnými prostředky. Zaznamenaly žalostně málo úspěchů.

[intro_sentence7] Spojené Národy se uchýlily k poslední možnosti která jim zbývala. Bylo oprášeno letité vybavení, některé přes století staré, a dávno zrušená anti-mimozemská agentura dřívějších Spojených Států -- PHALANX -- byla vzkříšena nově pod vlajkou SN. Její místopřísežnou povinností je boj proti cizácké hrozbě a musí za každou cenu zaručit přežití lidské rasy.

[intro_sentence8] Financována všemi osmi vládními silami a získávající elitní vojáky jejich armád je PHALANX tím nejlepším z nejlepších. Je to první a jediná pozemská obranná linie. Nemůže si dovolit selhat. Pokud by se tak stalo, lidstvo by ztratilo jakoukoliv naději.

"První pokyny"

[prolog_sentence1] KOMU: Velitel základny, PHALANX, Velení tichomořských operací

[prolog_sentence2] OD: generální tajemník Mahouf Serra, Spojené Národy, New York City

[prolog_sentence3] DATUM: 21. březen 2084

[prolog_sentence4] PŘEDMĚT: Hodně štěstí

[prolog_sentence5] Vítejte na svém novém stanovišti, veliteli. Máte nyní na povel celý Útvar Mimozemské Reakce PHALANX. Vaším úkolem je ochrana obyvatel Země a zastavení cizácké hrozby za jakoukoliv cenu. Jak toho dosáhnete je na Vás. Jediným požadavkem je abyste uspěl.

[prolog_sentence6] Vaším prvním úkolem je vybudování hlavního štábu. Spojené Národy mají přístup k vojenským základnám na celém světě, takže si pro základnu můžete zvolit jakýkoliv region. Vybírejte moudře neboť Vaše rozhodnutí bude mít velký vliv na úspěch projektu PHALANX.

[prolog_sentence7] Podle nejnovějšího rozboru útoků na Bombaj a Bonn se zdá, že pozorování UFO a cizácké aktivity se soustředí na nejlidnatější oblasti Země, včetně přímořské Severní a Jižní Ameriky, Evropy, východní Asie, Jižní a vnitrozemské Afriky a Austrálie. Měl byste tyto oblasti zahrnout do sféry svých operací.

[prolog_sentence8] Jakmile zajistíte Vaši první základnu, musíte připravit vojáky. Rekruti které jsme přiřadili k PHALANXu musí být umístěni do Transportéru a poté vybaveni k boji.

[prolog_sentence9] Postarejte se o ně, veliteli. My všichni ostatní na Vás spoléháme a modlíme se za Vás.

[prolog_sentence10] Toť vše. Hodně štěstí a dobrý lov.

Položky Ufopedie

"Politická situace před invazí"

V roce 2048 je Země v lepší formě než tomu bylo po více než století. Asi poprvé jsou mír a spolupráce standardem a nikoliv výjimkou. Nicméně současná situace může být vysvětlena pouze prostřednictvím krutého průběhu 21. století.

V prvním desetiletí 21. století se zájem států celého světa nejvíce soustředil na Střední východ. Napětí se zvýšilo když Írán, Sýrie, Jordánsko a Afghánistán utvořili Středovýchodní Koalici, prvotní politický krok ke sjednocení muslimského světa. Nedlouho poté proběhly demokratické volby v Iráku a to způsobilo, že zde Spojené státy ztratily svůj vliv a Irák se koncem roku připojil ke Středovýchodní Koalici společně s Pákistánem a Libanonem. Izrael v panice vsadil na rozrůstající se Evropskou Unii a přiměl se tak dodržovat stále více se zpřísňující EU zákony o lidských právech a válčení. Následkem toho došlo v průběhu let k výraznému snížení jeho vojenských aktivit v tomto regionu.

Ale jak rok 2009 přecházel do 2010, pozornost se odvracela od Středního východu k vlnobití, které způsobovala Čína se svojí vzrůstající mocí. Lidová Republika několik let dorážela na své sousedy, ale v prosinci 2010, po desetiletích nevrlých slov a zlověstných slibů, byl Taiwan definitivně podroben rozsáhlou invazí Čínské armády. Spojené Národy dali několik strohých pokárání, které byly souhrnně ignorovány. Mezinárodní společenství obšírně probírala tuto událost ale nedělala nic.

Druhá studená válka mezi původními Spojenými státy a Čínou začala když Čína anektovala Severní a Jižní Koreu v roce 2012 poté, co se tajným agentům podařilo vyřadit veškeré jaderné zbraně Jižní Koreje na celou dobu třídenní invaze. Velice dobře vycvičená a vybavená Lidová armáda mnohonásobně přečíslila Korejské divize a obsadila obě země dlouho před tím, než Korejci vůbec mohli začít přijímat pomoc se zámoří. Tento tah vyvolal ještě více zloby od Spojených Národů a ochladil diplomatické vztahy mezi Čínou a Ruskem na několik následujících desetiletí.

Po celou délku Druhé studené války zůstávalo celosvětové napětí vysoké. Na nově podrobených územích denně probíhaly vzpoury, ale nakonec se ani Čína ani USA neodhodlaly vyvolat nukleární zkázu.

Válka víceméně skončila v roce 2031 ve chvíli, kdy se ekonomika USA zhroutila pod ohromným vojenským rozpočtem a deficit dosáhl úrovně překonávající celostátní hrubý národní produkt. Čína se během Studené války stala liberálnější a převzala na sebe roli světového vůdce bez jakékoliv znalosti co si s ní počít. Její vůdci se pravděpodobně opili mocí, příliš lační, příliš domýšliví. Pomocí armády chtěli prosadit svoji vůli a pokusili se obrátit zem do násilného Stalinského útlaku z 20. století. Lid s tím nesouhlasil.

Následovala občanská válka jakou Země ještě nepoznala. Důstojníci ji často přirovnávali ke kříženci války ve Vietnamu a První světové války. Bylo během ní vybombardováno veškeré obyvatelstvo, váleční zajatci byli hromadně popravováni a bylo použito taktických nukleárních úderů na několik měst -- včetně Šanghaje, Soulu a Nového Dillí -- 7. června 2034. Vládní jednotky shodili celkem šest padesátikilotunových bomb na silně bráněné pozice povstalců a zasáhli i civilní populaci, kterou povstalci chránili.

Ve dnech které následovaly vládní armáda utrpěla hromadné dezerce; tato jediná událost konečně přivodila vládě záhubu. Jednotky musely bojovat zuby nehty a operovat roztroušeny na rozlehlém území sežehnuté země zatímco je povstalci pomalu zatlačovali do Indického oceánu. Více než šest miliónů životů bylo ztraceno než vládní síly 15. srpna 2036 kapitulovaly. To byl oficiální konec Druhé studené války.


"Po válce"

Asijská Republika

V následujících letech se reformovaná Čínská republika vrátila ke svému starému předkomunistickému jménu a pomalu se vzdávala svých dobytých území, včetně těch zabraných v minulých stoletích. Jejich obyvatelům nabídla volbu mezi nezávislostí nebo poslaneckým křeslem v nové vládní radě jako rovnocenná a uznávaná součást nové republiky. Taiwan během celé občanské války bojoval na straně povstalců, po kapitulaci komunistické vlády urovnal své spory s pevninou a byl prvním kdo se připojil k nové republice. Rychle se stal hlavním hráčem v nové radě a pomáhal při vydání zajatých vládních vůdců do Haagu, kde se měli zpovídat z válečných zločinů. Severní Korea, další z povstaleckých států, také zvolila zůstat v Republice cítíc příležitosti pro velký ekonomický růst a svobodu od diktatury. Nikdo z nich nebyl zklamán.

Obnova čínské ekonomiky je současnými historiky považována za zázrak. Čínští výzkumníci udělali první zásadní objevy v nanotechnologii a to přineslo ohromné zdravotnicko-průmyslové zakázky z celého světa. Navzdory staré nenávisti a nedůvěře se ostatní východoasijské národy pomalu připojovaly k Republice, která byla záhy přejmenována na Asijskou Republiku aby byli zohledněni její noví členové. Dokonce i Japonsko se nakonec připojilo aby podpořilo svoji ochabující ekonomiku a zvětšilo počet obyvatel, kterých během války povážlivě ubylo. S čerstvou vzpomínkou na občanskou válku Republika dál prosazovala své zásady. Během let získala solidní pověst za poctivé jednání se všemi svými členy a vybudovala si dostatek důvěry a solidarity k tomu, aby nyní mohla mluvit jedním hlasem za miliardy lidí v jihovýchodní Asii.

Dnes je její ekonomika téměř obnovena díky komercializaci nanotechnologie a holografie. Republika stále vlastní silnou a moderní armádu, která je vycvičena lépe než v jakákoliv jiné zemi.


Revoluční země

S postupným pádem Spojených států a Číny socialismus v Jižní Americe posiloval a během poválečných let slábnul. Smrt americké ekonomiky přinesla vlnu revolučního zápalu, který odklonil několik národů od vlivu kapitalismu. Nicméně díky tomu, že ve většině zemí byl již víceméně zaveden demokratický systém, mohla být vláda lidu poprvé realizována bez korupce a úpadku. Tento nový směr zamýšlel sjednotit principy demokracie se socialistickými ideály.

Během Druhé studené války celý kontinent sledoval hrůzu jaderného útoku na Šanghaj, vysílaný televizí po celé zeměkouli až do poslední vteřiny. Když Čína padla, získal nový směr další významný vítr do svých plachet. Každý totiž mohl na vlastní oči vidět, co se může stát revoluci pokud jde cestou diktatury a totalitářství. Reakce vůdců na sebe nenechala dlouho čekat.

Několik diktátorských států se okamžitě pokusilo zahájit tvrdé represe a předejít povstání dříve než nastane a tím způsobilo prudkou reakci větších demokratických národů, zejména Kuby, Brazílie a Argentiny. Poslední zbývající králové Jižní Ameriky byly najednou opuštěni a bez jakýchkoliv spojenců.

Jeden za druhým podléhali tlaku veřejnosti a politické situaci a byli nahrazováni volenými sněmovnami. Revoluce získávala rychlost místo toho aby ji ztrácela. Její zastánci podporovali větší obchodování, těsnější spojení a případně otevřené hranice dle evropského vzoru. Nová síť dálnic po celém kontinentu posilovala ekonomiky a umožnila mnohem efektivnější použití orné půdy. Přírodní bohatství Jižní Ameriky bylo využito jako nikdy předtím a každý jeho kousek byl přiměřeně oceněn.

Dnes se členské národy semkly tak těsně, že jsou víceméně známy jako jeden celek: Revoluční země. Jedna společná vláda zastupuje celý kontinent a řídí ekonomické impérium, které překonává pouze Rozšířená Evropská Unie. Jejich armáda je malá ale disponuje nejmodernějším vybavením. Výcvik není nijak mimořádný.


Sjednocená Amerika

Když se ke konci dvacátých let 21. století začala Americká ekonomika hroutit, čím dále tím více lidí opouštělo zemi a vydávalo se za lepším bydlem v Kanadě a paradoxně v Mexiku. Hodnota dolaru se propadla do nevídané hloubky a ožebračila milióny než byla stabilizována Mezinárodním měnovým fondem a mezinárodním společenstvím bank. Poté byl v zemi zaveden drastický reformní plán požadující rozprodání nebo zástavu vice než poloviny veškerého vojenského arzenálu. Byly zmrazeny úrokové sazby a vyváženy technologie a nadbytek zboží aby byl šestnáctibiliónový dluh splacen. Také úspěšné přeorganizování NASA spojené s funkčním prototypem vesmírného letounu přeměnilo kosmický prostor na výnosný podnik. Mys Canaveral začal nabízet nejlevnější vesmírné starty kdekoliv na světě, nejdříve s vlastním prototypem, později se zcela funkčními a zdokonalenými konstrukcemi vesmírných letounů. To výrazně pomohlo obléhané zemi vzít svůj osud zpět do vlastních rukou.

Spolupráce mezi severoamerickými národy začala finanční pomocí z Kanady a Mexika. Ti viděli, že jejich export do USA jde ke dnu a chtěli pomoci stabilizovat svého nejdůležitějšího obchodního partnera. Rostoucí počet emigrantů také vytvářel těsnější vazby. Pak v roce 2042 došlo k naprosto nečekanému politickém obratu když byl v Mexiku zvolen americký emigrant Esteban Villa-Lobos Garcia prezidentem.

Volby byly velice sporné, nicméně rozhodnutí ustálo dvě přepočítávání a nový prezident byl uveden do úřadu v červenci 2042. Kombinace rozumných zásad a osobního kouzla nakonec způsobila, že se ke Garciovi přiklonila celá země. A on potom navrhl Zítřejší plán.

V tomto plánu se mělo Mexiko, Kanada a USA spojit do jedné země a opět tak dosáhnout severoamerické supervelmoci. V několika kontroverzních referendech získal Zítřejší plán nadpoloviční většinu ve všech třech státech; 52 % ve Spojených státech, 64 % v Kanadě a 71 % v Mexiku. Spojení bylo nakonec dokončeno v roce 2050 a vznikla Sjednocená Amerika, jedna z nejvlivnějších sil v novém světě. Vzkvétající vesmírný průmysl se rychle rozšířil po celé nové zemi a navzdory několika přehmatům po cestě se Severní Amerika vydala plnou parou k obnově.

Dnes je dluh Sjednocené Ameriky z původních šestnácti biliónů pouze dva a životní úroveň se víceméně vrátila tam kde byla před pádem. SA má nejrozvinutější vesmírný průmysl na planetě -- NASA vykonává téměř 70 % komerčních vesmírných startů po celé zeměkouli. Také vyváží obrovské množství zboží do všech ostatních zemí a plánuje návrat k platební schopnosti do méně než tří let. Armáda je nejslabší ze všech supervelmocí. SA má pouze malou armádu dobrovolníků a malý finanční rozpočet na obranu jak je požadováno MMF. Nicméně to nutí SA mít to co má velice dobře vycvičené a pohyblivé, schopné dosáhnout jakéhokoliv místa v zemi během dvou hodin.


Rozšířená Evropská Unie

Každou uplynulou dekádu Evropská Unie pomalu ale jistě dál a dál rozšiřovala své hranice. Nejprve se vydala na Střední východ ve chvíli, kdy v roce 2011 přijala Izrael jako přidruženého člena a poté v roce 2017 povýšila Izrael a Turecko na členy plnohodnotné. Ve stejnou chvíli bylo také přijato několik atlantických ostrovů a jednalo se tak o největší hromadné rozšíření EU v jednadvacátém století.

Po kontroverzním přijetí Izraele jako přidruženého člena v EU následovalo přijetí přísnějších zákonů o lidských právech, svobodě víry a o oddělení církve a státu. Evropská Unie byla také první západní supervelmocí která oficiálně uznala Středovýchodní Koalici a navzdory protestům Spojených států podporovala těsnější vztahy s ní v naději, že dojde ke snížení kulturních konfliktů a pokračující hrozby terorismu. Z větší části uspěla.

Díky přistěhovalectví ze Spojených států v roce 2028 výrazně posílilo Grónsko a formálně deklarovalo svoji nezávislost na Dánsku. Díky tlaku ostatních evropských států dánská vláda neochotně nezávislost uznala a neproběhly tak žádné boje. V následujících měsících Grónsko krátce zvažovalo připojení k USA jako protektorát ale změnilo názor když mu Evropská Unie nabídla plnohodnotné členství. Toto společně s přistoupením několika amerických ostrovních protektorátů v Atlantiku přimělo EU k přejmenování sebe sama na 'Rozšířenou Evropskou Unii'.

Po skončení Druhé studené války byla REU vždy v čele politického vývoje. Byla jedinou západní mocností, která podporovala Středovýchodní Koalici ve vyslovení nedůvěry starým Spojeným Národům za jejich naprosté selhání a neschopnost zasáhnout v případě Čínské rozpínavosti a následné občanské války. REU také silně podporovala úsilí Koalice vybudovat nové Spojené Národy, které by poskytovaly rovnocenné zastoupení všem světovým národům a měly více pravomocí prosazovat principy, pro které byly původně založeny.

Dnes je Rozšířená Evropská Unie nejsilnější ekonomickou a politickou silou na světě. Nicméně díky její obrovské byrokracii a velkému počtu členů, kteří nemají pokaždé naprosto shodný názor, jsou její manévry pomalé ve všech směrech. Její armáda je velká a silná ale nejednotná, kdy každá členská armáda lpí na jazyce a tradicích své země. Je složité dosáhnout vojenské spolupráce a je třeba při tom přemoci spousty úředních šimlů. Většina vojáků Spojených Národů je pravě z REU, ale ti jsou vždy používáni pouze pro udržování pořádku. V Bruselu se mnoho let vedou vášnivé debaty o tom, jestli armády REU ztratily svou údernou sílu a zdá se, že v dohledu není žádné rozhodnutí.


Středovýchodní Koalice

Vznik Středovýchodní Koalice byl pro všechny překvapením, včetně lidí, kteří se na něm podíleli. Původní záměr byl pouze oslabit vliv západu na Středním východě. Zakládající a první členové -- Írán, Sýrie, Jordánsko a Afghánistán -- nikdy neplánovali Koalici na déle než jedno desetiletí, předpokládaný čas rozpadu a rozpuštění pod tíhou rozdílů jednotlivých členů.

Všechno změnila Druhá studená válka. Čínská lidová republika už nebyla dále blízkým spojencem proti Západu. Stala se rozpínající se hrozbou a pošilhávala hladovými očky po Nepálu, částech Indie a pravděpodobně i po svrchovaných státech kolem svých západních hranic. Pákistán, Tádžikistán a Kyrgyzstán se hnali do náruče Koalice aby chránili sami sebe před invazí. Arabský poloostrov se připojil ani ne rok poté hledajíc jak zmenšit politický vliv Západu. Aniž by si to uvědomovali, vytvořili tak silný útvar pokrývající téměř celý Střední východ. Jejich pozice byla prostě příliš dobrá aby jim dovolila rozpadnout se.

Rozšířená Koalice byla uznána Evropskou Unií a vstoupila na mezinárodní scénu s trumfy v ruce. Měla pod palcem víceméně všechny zbývající zásoby ropy na světě a měla v úmyslu vytěžit je.

Ekonomická síla Koalice rostla s tím, jak se ztenčovaly zásoby ropy v zahraničí. Výrobci farmaceutik se houfem sbalili a přestěhovali se na Střední východ, do jediného zbývajícího místa na světě, kde je ropa levná a dostupná. To a spousta dalších použití surové ropy umožnilo Střednímu východu přežít Ruskou 'atomovou revoluci' a následný celosvětový přechod k atomové energii. Koalice pokračovala ve svém rozšiřování Egyptem, Uzbekistánem, Turkmenistánem a spornými částmi Afriky okolo Rudého moře. Celá oblast Rudého moře byla rychle uklidněna když Koalice přesunula svou armádu k podpoře nových Afrických členů.

Rozšíření blahobytu odvrátilo dnešní Střední východ od dogmat a nasměrovalo ho k světským zákonům a rovnosti pohlaví. Je stále ovládaný jednotlivci -- sultány, emíry, maliky, prezidenty a generály -- ale jejich pravomoci jsou udržovány pod dohledem zbytku Koalice, vládci kteří nejsou přijati svými kolegy jsou sesazeni. Politická opozice je tolerována díky tlaku z EU a ostatních národů, ale i v roce 2084 má jen pár členských národů Koalice fungující demokracii.

Armáda Koalice je velká, rychlá a zákeřná. Je to jedna z nejelitnějších a výborně vybavených sil na světě. Navíc užívá volnější pravidla boje než Sjednocená Amerika nebo Asijská Republika. Jejich odstavec o 'přijatelných civilních obětech' byl zdrojem obrovského množství kritiky z celého světa, ale Koalice neústupně udržuje v platnosti tento odstavec po čtyři desetiletí.


Nová Afrika

Zrozena z násilí a hádek, Nová Afrika nalezla svoji jednotnost v odloučení. Po tři desetiletí 21. století postupně slábla, stejně jak to dělala již dlouho před tím se svými občanskými válkami, etnickými čistkami a nepředstavitelnými zvěrstvy. A to až do roku 2039, kdy několik států ze střední Afriky podniklo masívní plán, který měl za úkol vypořádat se s neblaze proslulými diamantovými kartely a vyvlastnit jejich příjmy pro dlouhodobý národní pokrok.

Ten však skončil krvavým vojenským a ekonomickým masakrem. Spojené Národy zkusili různá opatření aby zastavili boje, ale bezzubější než kdykoliv předtím nedosáhli ničeho. Nicméně ke svazu států se nakonec přidalo několik dalších, zhnusených sekýrováním západních korporací a po několika letech urputných bojů porazily kartely jeden po druhém. Tím jim zůstaly některé z největších a nejrozvinutějších diamantových a zlatých dolů na světě; jejich spojené území se tak stalo největším světovým dodavatelem pravých diamantů. Zároveň získaly nový smysl čeho by mohly společně dosáhnout. Zrodilo se jádro Nové Afriky.

Všechny africké státy zapojené do antikartelové války, s výjimkou území věrných Oceánskému Společenství a Středovýchodní Koalici, spolu začali mnohem těsněji spolupracovat berouc si příklad z Jižní Ameriky v budování spolehlivé sítě silnic pro podporu obchodu a komunikace. To zároveň umožnilo mnohem lepší distribuci potravin. Během dalších třiceti let se Nová Afrika úplně zbavila hladomoru uvnitř svých hranic, což ji zcela změnilo v přizpůsobivé etnikum s touhou po nezávislosti uvnitř svých územní a s obrovskými náklady přineslo veřejně dostupnou zdravotnickou péči jejím lidem. Ale také byly v hospodářství objeveny nové možnosti vývozu, udržitelný růst tropických tvrdých dřevin a exotického ovoce. Pravděpodobně poprvé vytvořila tato nová spolupráce cenové smlouvy po celém kontinentu; stejně jako Revoluční země přiměla Nová Afrika okolní svět aby obstojně platil za veškeré zboží a služby.

Dnes je Nová Afrika ekonomicky stále nejslabší z velmocí, ale rychle roste. Má velkou motivovanou stálou armádu, ale vojáci jsou špatně vybaveni, vyzbrojeni převážně starožitnostmi z bývalých Spojených států a více než století starým sovětským vybavením. Mají také problémy s přesunem na vzdálená místa díky častým poruchám na vybavení a složité geografii kontinentu. Nejlepší možností je pro Nové Afričany partyzánský způsob boje, kdy jsou po celé zemi rozprostřeny malé hlídky a přistání cizáckých plavidel stopují tisíce průzkumníků.


Rusko

Vzpamatování se z pádu Sovětského svazu a obnova sovětským systémem vydrancované státní ekonomiky trvala Rusku několik desetiletí. Hnisalo jako otevřená rána celou první polovinu 21. století, stále se snažilo potlačit neustálá povstání v Čečensku, stále se snažilo reformovat po 70 letech státní nadvlády, stále se snažilo získat zpátky ztracenou pozici světové supervelmoci.

Věci se pro Rusko konečně začaly zlepšovat když v roce 2047 tehdejší předseda vlády Jevgenij Karamazov uznal úplnou nezávislost Čečenska. Zatímco se v nově oficiální Čečenské republice strhla vlna násilí ve sporu kdo by vlastně měl vládnout, Rusko dalo ruce pryč snažíc se vyrovnat s vlastními problémy a ponechalo Čečensko svému osudu a novým vylepšeným Spojeným Národům, které se okamžitě snažily zastavit krveprolití. To se bohužel dlouho nedařilo a nakonec byla pro Čečensko jediná šance vrátit se do sféry ruského vlivu, ale poprvé tak učinilo jako plnohodnotný nezávislý hlas.

Ekonomická záchrana pro Rusko -- zvláště s tenčícími se dodávkami ropy ze Středního východu -- začala novými postupy těžby vlastní ropy na Sibiři s vybavením, které umožňovalo přežití v krutých zimních podmínkách a později pokračovala výstavbou řady nových atomových elektráren. Rusko hodně investovalo do výzkumu aby nové elektrárny byly menší, bezpečnější a hlavně životaschopné. To vyžadovalo přechod z obohaceného uranu na thorium jako hlavního jaderného paliva ve všech těchto elektrárnách a použití nové zdokonalené konstrukce založené na 'energetickém zesilovači', novém typu štěpného reaktoru poprvé testovaného nedaleko Říma v letech 2004 až 2011. Dva z nových reaktorů dokonce zpracovávaly plutonium z demontovaných jaderných zbraní a z uloženého odpadu starších elektráren.

Osm let po Čečenské nezávislosti přišla skutečná Ruská 'atomová revoluce' s vynálezem zpracování vyhořelého paliva, které bylo schopno přeměnit 90 % odpadu z energetického zesilovače na neradioaktivní materiál během týdnů místo několika století. Rusové ukončili letitou energetickou krizi víceméně přes noc; jaderné štěpení se stalo bezpečným, poměrně čistým a celosvětové zásoby thoria mohly zaručit čistotu Země až do roku 3000.

Dnes se mnoho bývalých sovětských států znovu připojilo k Rusku následujíc příkladu ostatních mocností a dychtíc po výhodách, které přináší výroba energie a jaderná technologie, které jsou teď hlavní Ruskou komoditou. Atomová revoluce dokonce dále pokračuje díky pozvolnému rozvoji a komercializaci fúzní energie. Přestože jejich ekonomika má stále problémy, jejich země je na tom lépe než kdykoliv během posledních několika století, ať za vlády chánů, carů nebo sovětů. Jejich armáda je poněkud zastaralá ale profesionální, velice dobře vycvičená s dobrou disciplínou a nepostrádá lidské zdroje.


Oceánské Společenství

Společenství národů, politická organizace složená převážně ze států starého britského impéria, ztratilo velmi mnoho sil když vstoupilo do Druhé studené války. Nejdříve Pákistán přetrhal vazby se Společenstvím když se připojil ke Středovýchodní Koalici. Když se poté Spojené státy hroutily a kolabovaly, začala se Británie a Kanada víc a víc zajímat jen o své vlastní části světa a nechala svoji spoluúčast zcela vyprchat. V roce 2030 byly členy jen podle jména.

Rostoucí síla Číny během války způsobila obrovský nárůst ve vojenských rozpočtech Indie a Austrálie a to takovým způsobem, že jejich ekonomika měla problém je uspokojit. Poté se v roce 2035 Indie stala jedním velkým bojištěm v Čínské občanské válce. Zkušení vládní válečníci snadno porazili Indickou armádu v několika krátkých ale krvavých bitvách a ukořistili většinu země zatímco je pronásledovali povstalci.

Austrálie společně s několika jihoafrickými členy Společenství slíbila rozsáhlý vojenský zákrok. Po týdnech ukrutných bojů se australským divizím podařilo spojit se s čínskými povstaleckými silami a přeživšími pluky indické armády a společně víceméně vyhladili vládní armádu předtím, než v roce 2036 kapitulovala.

Cena byla vysoká. Z dobyté části Indie byla pustina, po vyhlazení Nového Dillí byla země bez vlády a obyvatelstvo začal sužovat hladomor. Začalo se s předáváním bezcenných částí země ostatním státům a byla dána nezávislost několika malým oblastem kolem hranic. Zbývající státy Společenství se ujaly obrovského úkolu obnovy Indie, přestože mnoho z nich opustilo projekt a Společenství a přidali se k ostatním rostoucím velmocem.

Obnova Indie nakonec sjednotila Společenství v jeden velký národ, který využíval se své geografické polohy kolem Indického oceánu a Jižního Pacifiku a vybíral strategické clo od lodí, které křižovaly jejich vodami. Na druhou stranu byla lodní doprava Společenství bezcelní a rychle se v konkurenčním prostředí stala dominantní. Když byly později rozbity diamantové kartely v Africe, Společenství zkonfiskovalo několik nespravovaných dolů uvnitř svých hranic a zcela jich využilo.

Dnes je Společenství národů známé spíše jako 'Oceánské Společenství' nebo jenom 'Oceánie'. Od založení do svého středu přijalo několik zemí, které nebyly ve Společenství, hlavně Madagaskar, Zimbabwe a Indonésii, čímž rozšířili svůj vliv na vody Oceánie. Přestože stále nemohou ekonomicky konkurovat bohatším národům, vytvořili si svůj vlastní kout a jsou zcela spokojeni s tím jak se jim daří v něm prosperovat.

Oceánská armáda spočívá hlavně v silném loďstvu. Jejich pozemní armáda je nepatrná a v porovnání s jakoukoliv jinou kromě Sjednocené Ameriky a má pouze obrannou funkci, je průměrně trénovaná a vybavená. Nicméně v krizových situacích může zareagovat poměrně rychle.


"PHALANX a následky Bombajského masakru"

"Projekt PHALANX" byl poprvé založen Ministerstvem obrany Spojených států v roce 1955 po létech vzrůstajícího zájmu o celosvětově rostoucí počet pozorování UFO. Možnost cizácké invaze těžce sužovala mysli politiků vynervovaných jadernou silou Sovětského svazu. Existence nepřátelského mimozemského života ve vesmíru se zdála jako velice nepatrná možnost, dokonce ještě menší než že by tito nepřátelé mohli najít Zemi obklopenou celým širým prostorem -- ale mohla si Amerika dovolit takové riziko?

Zastánci projektu strávili dva roky budováním podpory v nejvyšších vládních kruzích. Konečně, v roce 1957, PHALANX dostal svoji první finanční dotaci. Podstatná část ročního 'černého rozpočtu' padla na výstavbu vyspělého podzemního komplexu v Nevadské poušti kdesi v prostoru letecké základny Nellis. Komplex byl pojmenován "Velitelství tichomořských operací PHALANX", vybaven nejmodernějším zařízením a osazen těmi nejlepšími s jasnou vizí jak nejlépe bojovat proti mimozemské invazi na americkou půdu.

Ve svých počátcích byl projekt ohromný úspěch, pod jeho záštitou byly vyvíjeny průkopnické technologie a vyráběny funkční prototypy věcí, které svět nikdy předtím neviděl. A to vše za zlomek nákladů které by měli podnikatelé v civilním sektoru. Díky své skutečné podstatě byl PHALANX předmětem každoročních bitev o finanční rozpočet, ale jeho výzkumné a vývojové úspěchy byly pokaždé důvodem pokračovat dokonce i pro nekompromisní praktiky.

Zatímco PHALANX se stále připravoval na něco, co se nikdy nestalo, svět se bohužel vydal jiným směrem. Válka ve Vietnamu přinesla obrovský nárůst ve vojenských výdajích a jen velice málo bylo přiděleno PHALANXu nebo podobným projektům. Ti viděli své rozpočty seškrtané a spálené tváří v tvář válce. Navzdory opakovaným žádostem o více financí se Generální štáb vzdal exotického programu z roku 1950 jako zbytečného mrhání penězi a nechal ho pokračovat pouze kvůli jeho výzkumným snahám. Většina zbylých financí šla na udržení starého vybavení v provozuschopném stavu. Pokud laboratoře pracovaly tak jen s obtížemi.

Po válce již nebyl PHALANX zcela obnoven a už nikdy nezískal finance které měl v padesátých letech -- roky slávy pominuly. V rámci projektu sice vznikla nějaká nová technologie použitá při Válce v zálivu a díky stoupajícímu rozpočtu Americké armády v prvních letech 21. století nastal krátký návrat na výsluní, ale po těchto záblescích tvořivosti projekt opět upadl v zapomnění.

Druhá studená válka vysála z projektu poslední známky života. Velitelé bojovali o jeho přežití dokonce bez peněz potřebných k udržení provozuschopných letounů, nicméně i vynalezení umělého pavoučího hedvábí je nemohlo zachránit před krachující ekonomikou Spojených států. Státní úpadek do zkázy utáhl opasek všem 'nepodstatným' vojenským programům v zemi, jednomu po druhém. PHALANX byl nakonec stažen z rozpočtu v roce 2027, pět měsíců před jeho 70. výročím. Zaměstnanci byli propuštěni, základna vyklizena, jedinečné vybavení zakonzervováno a uloženo do skladu. Projekt byl rychle zapomenut.

Dokud nebyl znovu objeven 9. března 2084 starým mužem, který se rozpomněl, že o něm četl v zaprášeném archívu ve své dávno zbořené kanceláři.

Hrůza a ohavnost událostí v Bombaji otřásla celým světem. Existence inteligentního cizáckého života ve vesmíru již nebyla věcí víry. Nejenže existoval, ale provedl kontakt tou nejhorší možnou cestou. Krveprolití byla natolik rozsáhlá a očividná, že je vlády na celé Zemi nebyly schopny ututlat. Obraz kouřících zakrvácených ulic ukazovaly televizory na celém světě. Cizáci nenechali žádný jiný důkaz své návštěvy. Než odtáhli tak pečlivě shromáždili své mrtvé a sebrali každý kousek upadlé techniky.

Panika se šířila jako požár bezprostředně za Bombajským vysíláním a věci se ještě zhoršili jak se široká veřejnost dozvěděla o jatkách v Bonnu, Johannesburgu a Bangkoku. Svět věděl, že byl navštíven a nyní si začínal uvědomovat, že byl napaden.

Hledání nějakých řešení bylo zoufalé. Spojené Národy zasedaly nepřetržitě déle než týden. Rychlostí světla byly plány navrhovány a hned zas házeny do koše. Svět byl proti cizácké invazi naprosto bezbranný a to jak vojensky tak psychologicky. Na tohle nebyl nikdo připraven. Byl to jeden ze zapomenutých scénářů o konci světa, které se rozpadaly v prach v zapadlém kumbálu jakési kanceláře pro plánování strategie, nepřečtený a nepovšimnutý. Leč veřejnost požadovala odpovědi které nikdo neznal a činnost kterou nikdo nedokázal zajistit.

Spojené Národy schválily pouze s pár symbolických gest: z rozkazu Rady bezpečnosti NASA evakuovala Mezinárodní vesmírné stanice 1 a 2, stejně jako stálou kolonii na Měsíci. Veškeré plánované mise na Mars byly odloženy na neurčito. Ve všech ostatních důležitých záležitostech byly Spojené Národy v koncích. Některé státy chtěly vybudovat obrovské orbitální opevnění, jiné naléhaly, aby směly zastavit UFO použitím jaderných střel. Ostatní prosazovaly ještě exotičtější projekty. Situace byla den ode dne horší dokud si jeden postarší diplomat nevzpomněl na projekt PHALANX.

S úplným přístupem ke starým americkým záznamům SN s překvapením nalezly plány, návrhy, vybavení a výcvikové příručky -- podrobně propracovanou reakci na obdobnou invazi. Okamžitě se rozhodly obnovit PHALANX a vybavit ho k obraně Země před cizáckou hrozbou. Bohužel všichni kteří někdy byli součástí PHALANXu byli mrtví nebo umírali. Bylo třeba dát dohromady nový personál.

Jednohlasně bylo rozhodnuto uchovat projekt tak tajný jak to jen bude možné, známý pouze nejvyšším světovým politikům a vojenským velitelům. Veřejnost byla uchlácholena krycí legendou a vlídnou lží zatímco vybraný tým agentů z celého světa usiloval o oživení PHALANXu a jeho návrat do vrcholné formy. Bylo vyhledáno a ze zapadlých skladišť zachráněno staré vybavení, oprášeny rozpadající se příručky a uskladněné zbraně znovu sestaveny. S tajnou finanční podporou všech osmi velmocí měl projekt zázemí, podporu a lidi. To vše potřeboval aby mohl vstoupit do války.

Jediné co scházelo byl vůdce.